Klokani (Macropodidae)

Mají svéráznou postavu s mohutnýma zadníma nohama a silným svalnatým ocasem. Když běží, odrážejí se špičkami chodidel a dělají dlouhé skoky, při nichž ocas vyvažuje tělo. Přední nohy nedosahují vůbec na zem, jsou slabé, jakoby zakrnělé. Někdy si jimi klokani podávají potravu do úst. Jsou býložravci, kteří spásají hlavně trávu nebo listí keřů a stromů.
 Samice mají na bříše velký vak, v němž nosí mládě. Mládě se rodí velmi časně, na úrovni málo vyvinutého zárodku a dosahuje velikosti pouhých 2 až 3 cm i u těch největších druhů klokanů. Ihned po narození se za pomoci matky vyškrábe do vaku, tam se přichytí ústy za mléčnou bradavku, koutky úst mu kolem bradavky pevně srostou a matka mu vstřikuje mléko přímo do úst, protože mládě není schopno samo sát. Ve vaku prodělává mládě dlouhý vývoj a často v něm hledá útočiště i tehdy, když už vyrostlo a pohybuje se samostatně.
 Samci největších druhů klokanů, klokana velkého a klokana rudého, dosahují vsedě výšky člověka a váží až přes 100 kg. V prudkém běhu dělají až 10 m skoky a dosahují rychlosti téměř 50 km za hodinu. Jsou-li zahnáni do úzkých, brání se silnými kopanci zadních nohou, jejichž střední prst je zakončen dlouhým ostrým drápem. Předníma nohama někdy samci mezi sebou zápasí, jako by boxovali.
 Klokani žijí většinou v početných stádech na travnatých stepích. V horách a na skalách žije klokan skalní. V korunách stromů šplhá klokan stromový, který má přední nohy poněkud silnější než ostatní klokani a používá jich při lezení ve větvích. Jedním z nejmenších klokanů je klokan pižmový, který dosahuje pouze velikosti potkana a má podobně jako potkan lysý špičatý ocas. Celkem známe přes 50 druhů klokanů.
 Klokani, stejně jako všichni ostatní vačnatci s výjimkou vačic, jsou rozšířeni v Austrálii.
 
 klokan velký

klokan rudý

klokan skalní

klokan stromový